Použití v lékařství
Pro lékařské účely je možné použít též kořeny různých variant lékořice, např. G. glabra var. typica, G. glabra var. violacea, G. glabra var. Glandulifera.
Lékořice je jednou z nejstarších drog na světě. Uvádí se již v egyptských papyrusech několik století před n.l. jako lék na katary dýchacích cest. V roce 1923 byla archeology objevena ve velkém množství v jedné z faraónských hrobek. Ve starověké Indii byla lékořice svařená v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem používána jako afrodisiakum. Užívala se i ve středověku - Mattioliho herbář zmiňuje zevrubný postup při pěstování, sklizni i přípravě léčivých prostředků z lékořice. V Českých zemích bylo pak nejoblíbenější užívání léčivého odvaru z lékořice ke tlumení dráždivého kašle.
Dnes lékořici často obsahují moderní sirupy proti kašli. Může být také použitá v konvenčních a přírodních produktech pro ošetření vředů v ústech. Lékořice působí jako mírné projímadlo a může být použita jako lokální antivirotikum pro pásový opar, oční, ústní nebo genitální opar. Sloučeniny kyseliny glycyrrhiziové, nalezené v lékořici, jsou dnes běžně používané v celém Japonsku k léčbě a kontrole chronické virové hepatitidy a její účinky jsou klinicky ověřené. Lékořice v těle ovlivňuje také endokrinní systém, jelikož obsahuje isoflavony (fytoestrogeny).
Látky z lékořice podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. Dále vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se používá jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí. Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí.
Glycyrrhizin a glycyrrhetinová kyselina mohou ovlivňovat účinek steroidních hormonů vytvářejících se v organismu. U glycyrrhetinu byla ve vyšších dávkách prokázána aktivita vůči vaječníkovým hormonům; glycyrrhetinová kyseliny má ochranný účinek na játra. Isoflavony mají účinek proti bakteriím a povzbuzují tvorbu vaječníkových hormonů. Některé kumariny vykazují in vitro účinek proti agregaci krevních destiček.
Koncem 2. sv. války se zejména v Holandsku opětovně zkoumalo známé působení této rostliny na žaludeční vředy a potvrdily se příznivé výsledky. Drogu je však třeba užívat ve vysokých dávkách (20-60 g extraktu rozpuštěného ve vodě denně). Při dlouhodobém užívání má antidiuretické účinky, váže vodu v tkáních a zhoršuje srdeční nedostatečnost.
U nás se v minulosti hojně používal odvar proti kašli připravený z lékořice, rozinek a fíků.
Štáva působí proti kašli a žaludečním obtížím. Podporuje vykašlávání, mírní záněty a uvolňuje křeče.